Ajurvédská medicína je praktikována v Indii posledních pět tisíc let a v nedávné době prodělala v západních zemích renesanci, v nemalé míře díky práci a přednáškám lékaře dr. Deepaka Chopry. Ajurvédská medicína je velmi obsáhlý systém, který klade stejný důraz na tělo, mysl a ducha a pomocí vysoce individuálního osobního přístupu navrací jedince do stavu, kde bude opět v harmonii se svým prostředím. Ajurvédská medicína využívá dietu, cvičení, jógu, meditaci, masáže, byliny a léčivé přípravky a navzdory svému dlouhému vývoji je dnes použitelná stejně jako před 5000 lety. V Indii se například dlouho používají semena rostliny Mucuna pruriens k léčbě Parkinsonovy choroby; nyní se k této rostlině obrací pozornost i v konvenčních kruzích, protože je mnohem účinnější než L-dopa a má méně vedlejších účinků (4).
Tradiční čínská medicína (TCM) je praktikována po více než 3000 let. Jeden nebo více jejích léčebných postupů v současné době využívá více než čtvrtina světové populace. TCM kombinuje využití léčivých bylin, akupunktury a terapeutického cvičení, jakým je například čchi-kung. Prokázala svoji účinnost při léčbě mnoha chronických onemocnění včetně rakoviny, alergií, srdečních onemocnění a AIDS. Stejně jako ajurvédská medicína se TCM také zaměřuje na jedince a hledá a napravuje základní příčiny nerovnováhy a syndromy disharmonie.
Homeopatie byla vyvinuta na začátku 19. století německým lékařem Samuelem Hahnemannem. Jedná se o nenákladný netoxický systém zdravotní péče, který nyní využívají stovky milionů lidí po celém světě. Je populární zejména v Jižní Americe a britská královská rodina má svého homeopatického lékaře již po čtyři generace. Homeopatie je vynikajícím systémem první pomoci a je skvělá také při léčbě menších neduhů jako bolestí uší, běžného nachlazení a chřipky. Homeopatie je opět založena na individuální léčbě, a je-li používána znalým praktikem, může být velmi účinná rovněž při léčbě stavů jako horečky, problémů s trávením, revmatoidní artritidy a infekcí dýchacích cest.
Chiropraxe zahrnuje především nápravu páteře a kloubů pro úlevu od bolesti a zlepšení celkového zdraví. Byla praktikována v raném Egyptě a do její současné formy ji rozvinul Američan Daniel David Palmer v roce 1895. V současné době je nejběžnější formou alternativní medicíny ve Spojených státech. Chiropraktici nemanipulují pouze s páteří a klouby, ale poskytují svým pacientům také rady v záležitostech životosprávy a stravování. Věří, že lidé mají určité vrozené uzdravovací schopnosti a že správnou aktivací těchto schopností lze překonat všechny nemoci.
Naturopatická medicína rovněž silně věří ve vrozenou samouzdravovací schopnost těla. Naturopatie zdůrazňuje potřebu hledání a léčby příčin nemocí spíše než pouhého potlačování symptomů. Naturopati využívají k dosažení uzdravování úpravu stravy, bylinné léčivé přípravky, homeopatii, akupunkturu, vodoléčbu, masáže a poradenství v oblasti životosprávy.
Vitamínová terapie neboli ortomolekulární medicína využívá k návratu nemocného těla ke zdraví vitamíny, minerály a aminokyseliny ve víře, že průměrná strava v dnešní době často poskytuje žalostný nedostatek potřebných živin a že potřeba specifických živin je vysoce individuální. Vitamínová terapie může být prospěšná u tak rozdílných stavů, jakými jsou vysoký krevní tlak, deprese, rakovina a schizofrenie.
Široké spektrum metod alternativní medicíny je doplněno technikou biofeedback, tělesným cvičením, masážní terapií, reflexologií, vodoléčbou, aromaterapií a různými dalšími formami energetické medicíny.
V čem je rozdíl?
Co tedy alternativní medicínu odlišuje od medicíny alopatické?
- Konvenční medicína je upřednostňována při léčbě traumat a akutních stavů, zatímco alternativní medicína vyniká při léčbě chronických nemocí, i když homeopatie může být jako první pomoc také velmi účinná.
- Konvenční medicína se zaměřuje na zmírňování symptomů a zřídkakdy klade důraz na prevenci nebo léčbu příčin poruchy. Všechny alternativní systémy se na druhou stranu snaží najít a léčit příčinu poruchy a na zakrývání symptomů hledí s nelibostí. Alternativní terapie jsou také mnohem více zaměřeny na prevenci.
- Konvenční medicína je orgánově specifická, má tedy oční lékaře, kardiology, nefrology, neurology atd. Alternativní medicína bez výjimky pokládá každou osobu za jedinečné individuum a při léčbě používá celostní přístup.
- Konvenční medicína věří při léčbě nemocí v agresivní zákroky. To projevuje používáním termínů jako „zázračná zbraň“ a „boj“ („boj s rakovinou“) a upřednostňováním rychlých řešení (stejně jako je upřednostňují i mnozí pacienti). Alternativní medicína věří v jemnou, dlouhodobou podporu, která umožní vlastním přirozeným silám těla provádět uzdravování.
- Hlavní „arzenál“ konvenční medicíny sestává z chirurgie, chemoterapie, ozařování a silných léků. Alternativní medicína využívá časem prověřené přírodní léky a jemné ruční léčebné postupy.
- Lékaři praktikující konvenční medicínu se při léčbě řídí přísnými pravidly stanovenými lékařskými či chirurgickými komorami. To často vede k unifikovanému přístupu ke všem pacientům. Praktici alternativní medicíny naproti tomu léčí každého pacienta jako individuum a dělají to, co je podle jejich názoru nejlepší, spíše než to, co je specifikováno v „příručce“.
- Konvenční medicína pohlíží na tělo jako na mechanický systém (na srdce jako na pumpu a na ledviny jako na filtr) a věří, že většinu poruch lze vystopovat až k chemickým nerovnováhám a tudíž nejlépe léčit silnými chemickými látkami (léky). Systémy alternativní medicíny téměř bez výjimky uznávají, že tělo je prostoupeno sítí drah (meridiánů), které přenášejí jemnou formu životní energie. Tím, co vede k nemoci, jsou nerovnováhy nebo blokády této energie; odstranění blokád a posílení energie je hlavním cílem alternativní medicíny.
- Konvenční medicína dává přednost tomu, aby pacienti byli pasivní a akceptovali léčbu bez příliš mnoha dotazů. Alternativní medicína naopak preferuje a v mnoha případech skutečně vyžaduje, aby pacient převzal jak v prevenci, tak v léčbě aktivní účast.
- Jak konvenční, tak alternativní medicína se řídí principem „neuškodit“. Zatímco však alternativní medicína tohoto cíle v podstatě dosahuje, zdá se, že konvenční medicína jej naprosto ztratila ze zřetele. V Austrálii jsou nyní nemocnice třetími největšími „zabijáky“ a v amerických nemocnicích utrpí každým rokem vážné poškození zdraví více než jeden milion lidí. Krevní infekce získané v amerických nemocnicích způsobí každý rok 62 000 úmrtí a chirurgický bypass vede k 25 000 případům mrtvice ročně. U dvou milionů pacientů ročně se v nemocnicích ve Spojených státech projeví nežádoucí reakce na léky; z nich 100 000 zemře, což činí z nemocničních nežádoucích reakcí na léky čtvrtou hlavní příčinu úmrtí po srdečních chorobách, rakovině a mrtvici (5–11).
- Praxe konvenční medicíny je těsně svázána s celým medicínsko-farmaceutickým průmyslovým komplexem, jehož prvotním zájmem je vytvářet zisk. I když většina konvenčních lékařů má za svoji prioritu „uzdravení pacienta“, zjišťují, že je stále obtížnější tak činit v rámci systému s jeho obchodními zástupci farmaceutických společností, jeho příručkami, strachem ze soudních procesů v případě chybných postupů, nekonečným papírováním pro uspokojení byrokratů a pojišťoven a časovým tlakem. Většina praktiků alternativní medicíny pod takovým omezením a tlakem není a může pacientovi věnovat plnou pozornost.
- Konvenční medicína obecně odolává používání přírodních léků i dlouho poté, co byla vědecky prokázána jejich účinnost (výjimkou je v tomto Německo). Většina praktiků alternativní medicíny nové léčebné prostředky dychtivě přijímá a v mnoha případech může poukázat na roky jejich bezpečného používání. Nejpředepisovanějším lékem v Německu je nyní Ginkgo biloba , které se ukázalo být účinným v prevenci a léčbě Alzheimerovy nemoci (12). Rovněž v Německu je nyní u 90 procent všech případů zvětšené prostaty předepisována bylina Serenoa repens („saw palmetto“); ve Spojených státech se pro vyřešení tohoto problému každým rokem provádí 300 000 operací prostaty. To samozřejmě přináší větší zisk, ale pro pacienty je to nebezpečné a nepříjemné (13).
Hlavním zdrojem financování zdravotnického výzkumu jsou farmaceutické společnosti, které se, nijak překvapivě, velmi zdráhají podporovat výzkum zdravé životosprávy, vitamínů a dalších nepatentovatelných výrobků. Stále rostoucí počet lékařských výzkumníků nicméně zaměřuje svoji pozornost na přírodní doplňky a léčebné prostředky a publikuje svoji práci v hlavních časopisech. Výzkumníky na Harvardské lékařské fakultě a v podobných prestižních institucích byl nyní důkladně zdokumentován přínos antioxidantů. V univerzitních laboratořích je rovněž rozsáhle studována kyselina listová, vitamín skupiny B, která se ukázala být účinnou v prevenci srdečních infarktů, mrtvic, angíny, přerušovaného kulhání (při tepenné neprůchodnosti dolních končetin), aterosklerózy, onemocnění ledvin, karcinomu tlustého střeva, ztráty sluchu a Alzheimerovy nemoci nebo zotavování z těchto stavů (14–18).
Třebaže si alternativní praktici a malá skupina konvenčních lékařů osvojují používání přírodních léčebných postupů a produktů, velká většina „etablovaných“ lékařů si stále dává načas a alternativní medicínu dokonce očerňuje a zesměšňuje. Právě tato skutečnost je možná více než cokoli jiného tím, co pohání rychlý a masivní přechod od konvenční medicíny k medicíně alternativní.
